Jakými radami se řídily maminky kdysi: Tyto jsou z roku 1973, věřili byste jim?

Kojení s maskou na ústech, převařená voda stále po ruce či tajemství zdatné pracujících sovětských žen. Podívejte, o čemž bylo mateřství kdysi.

Pokud jste se narodili někdy kolem roku 1973, možná měla vaše matka doma knihu „Naše dítě“ od autorky M. Klímová – Fügnerova, která obsahuje ucelený komplex rad týkajících se těhotenství a péči o dítě.

Rozhodně je zajímavé srovnání tehdejších rád s dnešním standardem.

Úvodem je třeba podotknout, že zmiňovaná kniha je skutečně podrobná a řeší opravdu mnohé detaily, které se zkušeným matkám již mohou zdát samozřejmé.

Avšak právě tyto detaily jsou často opomíjené v moderní literatuře a novopečená maminka o nich vědět nemusí a nezřídka je pak řeší na internetových fórech.
Není mnoho témat, kterými by se tato knížka nezabývala, a v tom je úžasná. Najdete v ní kromě standardních témat například článek o odkopávání dítěte v noci, jak se konkrétně hrát s malým dítětem, rady o výchově, správné držení těla dětí, návleky na obuv do tramvaje, hygiena a kultura při jídle a podobně.

Velký důraz se klade i na pohyb ať těhotné ženy nebo maminky po porodu, přičemž je uveden seznam potřebných cviků s fotografiemi.

PLENY VČERA A DNES?
Zajímavou kapitolou je například plenková výbavička pro dítě. Možná jste netušili, že maminky používali nejen flanelové a tetra pleny, které jsou na trhu dodnes, ale také pleny z řídkého šifonu či pleny molinové z řídkého kalika.

Netuším, co to je. Za nejlepší z nich byly označeny tetra pleny. Flanelové pleny zase byly obviněny z toho, že svými chloupky dráždí pokožku. Plenky se vyvárali v saponátu, plakali v několika vodách a podle možnosti sušily na slunci.

Žehlit pleny bylo zdravotně nezbytné alespoň do 3 měsíců – kvůli změkčení a ničení choroboplodných zárodků.

Dnešní plenky jsou buď jednorázové, nebo pokud i jsou látkové, k dispozici je množství značek plen z různých materiálů od bavlny, konopí, bambusu přes některé syntetické materiály, které vytvářejí lepší pocit sucha na zadečku děťátka nebo jsou ve formě nepromokavé vrstvy zvenčí.

Mnohé z nich mají šikovný moderní střih, podobající se jednorázovým plenkám, se zapínáním na suchý zip nebo patentky. Rozhodně jejich netřeba vyvářet, mnohým by to ani vůbec neprospělo.

SLADKÉ ČEKÁNÍ NA PRVNÍ MLÍČKO
Co se týče kojení, po porodu se dítě 12 hodin k prsu nepřikládali. „Možná mu však dát několik lžiček vlažného slaboučkého, cukrem slazeného čaje, zvláště pokud pláče,“ zní rada autorky.

Následně jsou maminky upozorněny na vhodný tříhodinový interval, v jakém je třeba novorozence krmit, osvědčily se prý hodiny 6, 9, 12, 15, 18, 21. „Po deváté hodině večer až do šesté hodiny ráno přidej pouze jednou.“

Autorka však dodává, že matka nemá být otrokyní určené hodiny.

Tato doporučení opravdu ostře kontrastují se současnými standardy – například i s přiložením děťátka k prsu ihned po porodu, které je dnes již běžnou praxí.

A také protiřečí dnes propagovanému způsobu kojení „na požádání“, čili tehdy, kdy si děťátko prs ptá.

Převařené VODA stále po ruce
„O 12 až 14 hodin po porodu přiložíme dítě k prsu. Nejprve si důkladně omyjte ruce mýdlem, i kdyby se nám zdálo, že jsou čisté. Potom otřeme prsní bradavku is dvorkem vatou namočenou v bórové vodě.

Po prvních dnech však stačí omytí převařenou vodou. … Pak si matka vezme na obličej „masku“, nejlépe s igelitovou vložkou, a přiloží si ji na nos a ústa.

Pokud jste zdravá, můžete později masku odložit, ale vždy si ji vezměte, pokud máte onemocnění dýchacích cest. (Masku si ušijete podle návodu na str. 78) „

Dnes už je ale známo, že kontakt s pokožkou zdravé matky, její přirozeným mikrobiologickým osídlením, významně formuje imunitu dítěte.

Je přirozeným prostředím pro děťátko, které s matkou bylo v kontaktu celou dobu těhotenství a prošlo její porodními cestami, které od sterilního prostředí mají daleko. Samozřejmě, jistou míru hygieny je nutné dodržet.

Po porodu ležet?
Po porodu žena měla ležet 3-5 dní, protože autorka píše „Jen co vám lékař nebo ženská sestra dovolí vstávat, což může být asi o tři až pět dní, dítě už budete pomaličku přidej vsedě.“

Dnes si maminky, pokud ony nebo děťátko nemají komplikace nebo nejsou po císařském, po třech dnech odkráčí z porodnice domů.

HLAVNĚ nepěstují!
Zajímavým kontrastem k dnešním maminkám, které děťátko nosí u sebe v Šátek či nosičích, je tehdejší doporučení v této knize: „Moderní maminka dítě nepěstuje, pokud se tím myslí jeho dlouhé nošení a“ čičíkanie „.

A kousek dál apeluje na odpovědnost maminek: „Chcete ze svého kojence vychovat rozmazlené dítě? Chcete narušit správný vývoj jeho povahy? Jen ho pěstujte! „